Kamenice

Trojkřídlý zámek klasicistního vzhledu v parku na severním okraji vsi na návrší nad Konecchlumím, 9 km jihovýchodně od Jičína.

V r. 1318, kdy se Kamenice připomíná poprvé, zde žil Jan z Kamenice. Ve 14. a 15. stol. ve vsi sídlili Kameničtí z Vitiněvsi, z nichž pravděpodobně Adam prodal v r. 1488 tvrz Jindřichu Haugvicovi z Biskupic. V majetku jeho rodu se tvrz Kamenice s dvorem a vsí dlouho neudržela, již v r. 1525 ji Jan Otík z Labouně prodal Janu Bílskému z Kaříšova. Od r. 1559 zde sídlili páni z Újezdce a Kunic, v pobělohorských konfiskacích ji získal Albrecht z Valdštejna. V této době byla tvrz přestavována pod vedením architektů z Valdštejnovy jičínské kanceláře. V r. 1636 získal Kamenici Rudolf z Tiefenbachu; z roku 1637 pochází dopis Jacoppa Mazetty, políra na stavbě jičínského zámku, s výkazem materiálu a plánem tvrze a dvora, včetně návrhu úpravy. Tvrz měla dvě trojpatrová křídla, západní z nich s patrovou arkádou. Ve směru dnešního severovýchodního křídla běžela dlouhá budova s obytnými prostory, chlévy a stodolami, areál dvora z jihu uzavírala velká polygonální stodola a navazující hospodářské stavení. Neúplný návrh 2. patra obsahuje půdorys trojkřídlé budovy s dvouramenným schodištěm uprostřed hlavního křídla a chodbou na jeho severní straně, místnosti "stuffen" a "camere" (jizby a komory) v kratším jihozápadním bočním křídle jsou vesměs označeny jako staré. Dlouhé severovýchodní křídlo, zahrnující i obytnou část hospodářské budovy, není rozvrženo vůbec. Zámek byl přestavěn v r. 1794 a na konci první poloviny 19. stol.